Wed Mar 13 2024 10:30:18 GMT+0100 (heure normale d’Europe centrale)
This commit is contained in:
commit
0aa52fc282
|
@ -0,0 +1 @@
|
|||
\c 1 \v 1 Lə́ əxòtɔn yé ŋgbə́ kə Jojakin Juda tò wò fìɔ̀ kprɔ̀ ədua à, Nebucadnetsar, Babylone tówó fíɔá, códə̀ Jerusalem ŋ́, í gbɛn. \v 2 Axòtɔ́ cò Jojakin də̀ asi nɛn kide yé nuɖanu ɖəwó lə Mawu yé xómə, Nebucadnetsar có ənùɖanu à wó yi Schinear, í sə̀ yi yé Mawu (vodu) wò xò me.
|
|
@ -0,0 +1 @@
|
|||
\v 3 Ǝfiɔ́ nón gbə̀ Aschpenaz yé mə càncàn bə nán kprɔ Israelviwò kə có əfiɔ xómə án. \v 4 Ɖəkɛ́jɛ́ kə́ ŋàn kpɔ̀kpɔ̀ ì yanŋnù kə̀ là kprɔ̀ amə wò, í là kprà chaldéen gbə̀ wò. \v 5 Ǝfiɔ̀ nán nə̀ wò ŋɖùɖù kə ì ɖu nɔn a kidé aha. Ǝjibə̀ yè à kprà wò nə̀ xòtɔ̀n nə̀ wóa tə̀ ŋ́ wɔ́ dɔ́ kídé.
|
|
@ -0,0 +1 @@
|
|||
\v 6 Lə̀ wòmə̀ án, əcán Juda viwò, dòmɔ tɔ́ɖəwò. Daniel, Hanania, Mishaël kudo Azaria. \v 7 Càmi nán ŋkɔ́wó, Daniel tɔ̀bə̀ Beltschatsar, Hanania tɔ̀bə̀ schadrac, í Mischaël tɔ̀bə̀ Méschac, ì Azaria tɔ̀bə̀ Abed Nego.
|
|
@ -0,0 +1 @@
|
|||
\v 8 Daniel ŋ̀ jíbə̀ yé àxoɖù yé ɖekíé lə̀ ə̀nù màkɔ̀ màkɔ̀ wò dúdú məo, í i ɖekùkù nə̀ wò kprɔ̀là bə ŋkà zi yé ji o. \v 9 Tó Mawu yé mənuvə̀və̀ mə àn, wó gán sə̀ yé kùkù ɖə̀ɖə̀. \v 10 Wògàn lə̀ nú nə̀ Daniel bə̀: ŋlə́ vɔ́nvɔ́n nə̀ Ǝfiɔ̀ bubu tɔ̀, ɖóbə́ əcɔ̀ ɔ̀nù kə hiàn nə̀mía wò seé ìn, í nə̀ ì vàkpɔ̀ bə̀? Kə̀ nyi ŋ́ lə wɔ̀ tiyan dɔ́ nyɔ́nygbi o nan é.
|
|
@ -0,0 +1 @@
|
|||
\v 11 Danie nùnə̀ amə kə̀ cɔ̀ nə̀ ŋ̀ɖúɖú nə̀ wò a bə̀: \v 12 Nán nú nə̀ ŋé sùbɔ̀viwò bə, nán lə̀ nàn yé wò gbòmà kìdé əci ɖeɖə̀ yéwo kəkə̀ nə ŋkə̀kə̀ amé̀wò. \v 13 Nə̀ akpɔ̀ trɔ̀ trɔ̀ kə̀lə̀ yewò kídé amə kèlə̀ ɖù əfiɔ̀ yé ŋdùdù à wò nə̀ vovotòtò ɖə lé a nàn nù nə̀ é.
|
|
@ -0,0 +1 @@
|
|||
\v 14 Wò jikpɔ̀là wɔ̀de ənù kəwò nù nə̀ a ji kə̀kə̀nə̀ ŋkə̀kə̀ amɛwo a. \v 15 Le ŋkɔkɔ amɔ̀wò à ŋgbə́á, wò ŋkùvimə ŋàn kpɔ̀kpɔ̀, í wò gbə̀ kpɔ̀ làn mɔ wú aməhələ̀ ɖú əfiɔǹ yé ŋdudu a wó. \v 16 Sùbɔ̀vi a cɔ̀ ŋ̀dudu kidiahàwo í lə̀nán wò gbomàn.
|
|
@ -0,0 +1 @@
|
|||
\v 17 Mawu hún sùsù ɖekɛ́jɛ́ amənə̀ a wò: ənùnyan, ənùgɔmə sə̀sə̀ lə̀ əgbə̀ wo mə, í wo kpɔ ŋnú, í ɖənə̀ ədrɔ̀wó gɔmə. \v 18 Kə gamə̀ án sunàn, Càmi kprɔ̀ wó, í vɛ́ sə̀ disà nə̀ Nebucadnetsar.
|
|
@ -0,0 +1 @@
|
|||
\v 19 Ǝfiɔ̀ ká asə ùn kidé wò, í lə̀ wònyɔ́n ŋ́ ɖóɖóa, Daniel Hamania,Mischaël kudo Azaria tóvo wo seéé, í wo zìm ənuɛ kplɔ̀kpɔ nə̀ aməwó lə̀ əfiɔ xomə. \v 20 Nə̀ woa ɖə súsù, kídé ənukpràmɔ nyɔ́n wo a wó sɛnŋ wù màjiki wɔ̀tɔ́ wò kidé amə kə kpɔ̀ nə əcɔ́mə án wo à, kəwòlə̀ əfiɔ̀ xomə. \v 21 Nə̀ Daniel nɔ̀n agbe lə́ əxò kə̀lə̀ kə̀lɔ̀ tɔ̀ mə lə Cyrus yé hoénù à né̀.
|
|
@ -0,0 +1 @@
|
|||
Ə̀tá 1
|
|
@ -0,0 +1 @@
|
|||
\c 2 \v 1 Lə̀ Nebucadnetsar yé xó əvə a tɔ̀ kə̀ ìdu əfiɔ̀ a, ə̀kù nə̀ ədrɔ̀ wò, í vɔ́nvɔ́n jínə̀ kə̀kə̀ ŋ̀tə ín dɔ́n nə̀ arɔ́n o. \v 2 Ǝfiɔ̀ và yɔ̀ màjìki tɔ́wò, əcɔ̀mə kpɔ̀tɔ̀ wò, ə̀lòdòtɔ̀ wò kídé Chaldéens tɔ̀wɔ̀ bə̀ wóa và ɖə̀ ə̀drɔ́ wó gɔ́mə nə̀ é, í wó và nə̀.
|
|
@ -0,0 +1 @@
|
|||
\v 3 Ǝfiɔ̀ nù nə̀ wò bə́: yé kú ədrɔ́ ɖə̀ká kə̀ có adikà nə̀ eé, í ŋ́ jí bə̀ man sə̀ yé gɔ̀mə. \v 4 Chaldéens tɔ̀wò ɖóŋun lə wò gbə̀mə̀ bə̀ əfiɔ́ nán nɔ́n agbə tɛgbɛɛ́! í wó nùnə̀ bə̀ nan lɔ́ ədrɔ̀ a nə̀ ye sùbɔ̀víwò í miàn wó mián ɖə̀ gɔ̀mə nə̀.
|
|
@ -0,0 +1 @@
|
|||
\v 5 Ǝfiɔ̀ gbə̀lə̀ nù nə̀ Chaldéens tɔ́wò bə̀ ə̀nyɔ̀n án bù də̀ŋ; nə̀ miàn ŋ táwo miŋim bù tàmə, ì lɔ̀ ədrɔ̀ ŋán, mì jə̀ fə̀càmə, í mán gbàn mi jə̀ fə̀càmə, í mán gbàn miàn xoó. \v 6 Í nə́mì lɔ̀ ədrɔ̀a, í ɖegɔ̀mə àn, màn nàn ə̀nù wòmi, í cɔ̀mi də tòhó gán ŋ́gán.
|
|
@ -0,0 +1 @@
|
|||
\v 7 Wó gbə ɖóŋ zəvə a tó bə́: Ǝfiɔ̀ nán lɔ́ ə̀drɔ̀a nə̀ yé subɔvi wò nə̀ mian wò à mián ɖə̀gɔ̀mə nə̀. \v 8 Ǝfiɔ̀ xɔ̀ gbə, í lə̀ nù bə́, mì ŋ́ lə̀ nù ə̀nyɔ̀n dòdó ŋ o, ɖó bə́ mílə̀ dɔ̀n gamə í lə̀ bù bə̀ ədrɔ̀ a nyì vìxò. \v 9 Nə̀ miŋ lɔ́ ədrɔ̀ a ŋ à, ənù kə̀kàa jɔ̀ də́ əji nyɔ án, á jɔ̀ də́ miàn seéé jí. Mílə kpáɖí nə̀ mán nɔ́n avomə ɖɛ́ yé ŋtsià minù ə̀drɔ́ kə̀ ŋ́ kù à, nə̀ nùan ɖə̀gɔ̀mə ŋ̀.
|
|
@ -0,0 +1 @@
|
|||
\v 10 Chaldeéns tɔ̀wóɖóŋ́ nə̀ ə̀fiɔ̀ bə̀: Amə ɖə̀kɛn ŋ́lə́ xixə̀àmə kə lá tə̀ŋ wɔ́də̀ ənù kə̀ ə̀lə́ nú àn jí o: gbəɖə̀ə̀. Ǝ̀təɛŋ́ sɛn ŋ́ kə̀kə́,bàrí majìkì wɔ̀tɔ̀wó, kídé ə̀cɔ̀mə kpɔ̀tɔ̀wò àlò Chaldeéns tɔ̀wò cà ŋ́ latə̀ŋ́ wɔɛ́ o. \v 11 Ǝnyɔ́n kə̀ Ǝ̀fiɔ̀ lə̀ nù an, əsɛ́n ŋ̀, amə ɖə̀kɛn ŋ́ kàtə̀ wɔ̀ də̀ji o, nə̀ ŋ́ nyì bə̀ Mawu wò (vòdù) kə ŋ́nyi aməgbətɔ́ví o.
|
|
@ -0,0 +1 @@
|
|||
\v 12 Ǝ̀nù kə̀wò lə̀ nù a wó seé dó xòmə fiɛn nə̀ əfiɔ̀ kə̀kə̀, í ì ɖəgbə bə̀ wò àwù ə̀nù nyàn tɔ̀wò seéé kə̀ lə̀ Babylone an. \v 13 Ǝnyɔ́n ank kàkà, í wó tɔ̀ ŋ̀nunyan tɔ̀wò wùwù, í wótɔ́ Daniel kídé əxlɔàwò bə̀ wò cà.
|
|
@ -0,0 +1 @@
|
|||
\v 14 Nɔ̀nɔ̀mə ŋ̀nán wò ŋtí à Daniel wɔ̀ àye kábà í vɛ́ kpɔ̀ əfiɔ̀ yé ŋtì jɔ̀là kə̀ dò í lə́ wù ŋ̀nùnyàntɔ̀ kə̀ lə̀ Babylone í wówɔ́ nə̀ bə̀ Arjoc. \v 15 Í ì lə̀ nùnə̀ Arjoc bə̀, əfiɔ̀ mə̀ dɔ̀dɔ̀ nukə́íjɔ̀ í əfíɔ yé xòmə̀fiɛn à sɛ́n ŋ̀ ɖònə̀? Arjoc ɖə ənù à gɔ̀mə̀ nə́ séé nə̀ Daniel. \v 16 Daniel yì əfíɔ gbɔ́, í ɖəkùkù nə̀ bə nánán gamə hɔ̀ɖə̀ká é nə̀ ŋàɖə̀ ədrɔà gɔ̀mə̀ nə́.
|
|
@ -0,0 +1 @@
|
|||
\v 17 Gàŋmə̀ án Daniel trɔ́ yi axɔ̀mə̀, í vɛ̀ká asə̀ ŋ́ nə̀, Mischaël kídé Azaria kə̀yi yé xlɔ à wò, \v 18 Bə̀ wò á dógbə́ɖà nə̀ Mawu kə̀wɔ́ jiŋ́kóri wò à, nə̀ wóŋ̀ká wù Daniel kídé xlɔ wó, kídé ə̀nùnyántɔ́ kə̀ kpɔ̀tɔ̀ lə̀ Babylɔne.
|
|
@ -0,0 +1 @@
|
|||
\v 19 Ga ŋ́nán mə án, Mawu ɖə̀ ənù wlàwlà wó dísá nə̀ Daniel lə̀ àrɔ́n mə̀. \v 20 Daniel nùbə́ wákáfù Mawu có mánvɔ́ sə̀yì mànvɔ́! Yé tɔ́ í nyi ənúnyan kídé ŋésɛ̀n.
|
|
@ -0,0 +1 @@
|
|||
\v 21 Yé í trɔ́ nə́ gamə wò kídé nɔ̀nɔ́n mə à wò, yé́ í ɖo nə amə̀ əfíɔ̀, í gbə̀ xɔ̀nə́ lə̀sí, yé í nánɔ́n ənùnyán ŋ́nùnyantɔ́wò, í ɖə́ nə̀ ə̀nù wlàwlà gɔ́mə̀ nə̀ àmə̀ kə̀ súsù kɔ́ nɔ́n wò à. \v 22 Ǝ́ɖə̀ nə̀ ə̀nù kə̀lə̀ əkpə́tóməà wò dísà, ə̀nyán ə̀nù kə lə̀ zúblùmə kídé ŋ́kə̀kə̀ mə.
|
|
@ -0,0 +1 @@
|
|||
\v 23 Tiyyim dádá wò Mawu, ŋ̀lə́ káfúwò, í lə́ dówò də̀ji bə̀ ə̀nán ŋ́nùnyàn kíde ŋsɛ́n, íənán ŋ́, ə̀nù kə̀ŋ̀ mi bíɔ ɛ à wó, í ə̀ɖə̀ ə̀nyɔ́n kelə̀ əfíɔ́ yè xòdómə án disá ŋ ún.
|
|
@ -0,0 +1 @@
|
|||
\v 24 Lə́ ŋ̀nán gbə̀ à, Daniel yì Arjoe kə̀ ə̀fíɔ́ dɔ́ bə́ nán wù ŋ̀núnyan tɔ́ kə̀ lə̀ Babylone wò gbɔ́. Ǝyigbɔ́, í lə núnə̀ bə́, kágbə̀ wùŋ́nùny kə̀lə̀ Babylone a wò o! Kprɔŋ yì ə̀fíɔ́ gbɔ́ nə̀ nán ɖə́ ənyɔ́n án gɔ́mə nə̀.
|
|
@ -0,0 +1 @@
|
|||
\v 25 Arjoc kprɔɔ́ Daniel kàbá sə̀yi əfiɔ́ gbɔ́: í lə́ nùnə̀ bə́: lə́ àmə̀ kə̀ ŋ̀ lə́ ɖɛ́ wó à, ŋkpɔ́ àmə̀ ɖə̀kà lə̀ Juda tɔ́wò dómə, í lá tə̀ŋún nán wòɖoŋti. \v 26 Ǝ̀fiɔ́ lə́ biɔɔ Daniel kə̀ wò gbə̀ yɔ̀ nə́ bə̀ Beltschatar bə́: Aà tə̀ŋ̀ nyàn ədrɔ̀n kəŋ̀ kúa, í ɖə̀ gɔ̀mə á?
|
|
@ -0,0 +1 @@
|
|||
\v 27 Daniel ɖo ŋ́ nə́ ə̀fíɔ́ bə́: tɔɔ̀ nyɔ́n án ə̀nyɔ́n wlàwlà í ì kə́ ŋ̀nùnyàn tɔ̀ ə̀cɔ̀mə̀kpɔ̀tɔ́ wò, manjikí wɔ̀tɔ́, kídé àmə̀ gbálé wò ŋ́ katə̀ŋ́ ɖəgɔ́mə nə́ ó o. \v 28 Vɔa, Mawu ɖə̀kà lə́ jiŋ́kórí kə́ dínə̀sà ənù wlàwlà wò, yé í lə́ nù nə́ ə̀fíɔ́ Nebucadnetsar ə̀nù kə̀ kavà jɔ́ lə́ ə̀cɔ́mə án, kpɔ́ ə̀drɔ́ kídé ə̀nù kə̀ ə̀kpɔ́ lə́ àrɔ́n rɔ́n mə̀ án.
|
|
@ -0,0 +1 @@
|
|||
\v 29 Ǝ̀fiɔ́ kə̀ ə́ Mawu dísà ə̀nú kə́kávà jɔ́à. \v 30 Nə Mawu ɖəə́ dísà ŋ́ án ŋ́nyì bə́ ŋ́nyán ŋ́nù wù àmə̀ wó səé í o, càgbə̀tɔ mán tə̀ ŋ́ ɖə́ ə̀nù kə̀lé tɔ̀ɔ́ jìmə̀ a nə̀wò.
|
|
@ -0,0 +1 @@
|
|||
\v 31 Ǝfíɔ́, ə́lə́ kpɔ́ əkpə́tàtà gánŋ̀gán ɖə̀ká, əkpə́tàtà kɔ̀yijì í jíwɔ́n; í jə̀tə́ ɖɛ́ lə̀ tɔɔ́ ŋ̀kɔ́. \v 32 Ǝkpè tàtà, yé tà a cìká í wò sə̀ mɛɛ́, yé kɔ̀tànù kídé yé bɔ́ wó à nyì gajɛn, yé xòdó kídé yé táwoó nyì cùmí. \v 33 Yé sóbɔ́wó nyìgakpò, yé fɔ́viwò à ɖə̀wó nyi gakɔ̀, akpà ɖəwò nyì əcùkó.
|
|
@ -0,0 +1 @@
|
|||
\v 34 Kə̀ ələ̀ kpɔɛ́ à, ə̀kpə́ ɖə́ká có əjí, í và jə́ afɔvi wò jínə́, í ə̀kpə́tàtà à kàkà. \v 35 Ə̀nú à wó seé tùkù í trɔ́zuín sígbə́ afí, í àyá vá lɔ́ wó seé yì í wò ŋ́ gbə̀ də́sí yé tòhó o. Vɔa ə̀kpə́ kə́jə́ yí à trɔ́zùn ətó gánŋgán də́ anyìgbànji.
|
|
@ -0,0 +1 @@
|
|||
\v 36 Ǝdrɔ́ ànə̀, ə̀fíɔ́, mí àn ɖə̀gɔ̀mə nə̀ wò. \v 37 Ǝfíɔ́, əwòí nyì əfíɔ́ kə́ kpácɛ́ nə̀ əfíɔ́ wò seé, ɖóbé Mawu kə̀wɔ̀ jiŋ́kóriwò a, ye í cán wò, í nán wò ŋ̀sɛn, í dówò də̀jì. \v 38 I cɔ́ àmə̀ wò, ɖəvíwó, ə̀gbə̀mə̀ rán wó kídé jiŋ́korí xə́víwó, bə́ nán ɖúfíɔ́ də́wójí: əwò í nyì: ətá kəwò cɔ́ siká í sə wɔ à.
|
|
@ -0,0 +1 @@
|
|||
\v 39 Nə̀ ŋ́gbə́ và lɛ́ à fíɔ́dúxó bú là va, kə ŋ́kaásɛn ŋ& ɖótɔ́wò o; í fiɔɖùxó ətɔ́n à tɔ́ làvá, í là kpácɛ́ nə́ xixɔ́a seé.
|
|
@ -0,0 +1 @@
|
|||
\v 40 Í ə̀fíɔ̀ɖúxó amə̀nə̀ à tɔ̀ lá và í sɛn ŋ́ sígbə́ gakpó í lá gbán nù wó seé.
|
|
@ -0,0 +1 @@
|
|||
\v 41 Afɔ̀ wò kidé afɔviwò kə cacá kídé əcùkó kídé gakpó a, mán mán lává wó wó domə̀. \v 42 Akpáɖəká là sɛnŋ wù əxlɔ̀à. Kə sɛ́n ŋ́ wù nyìgakpó a kə ŋsɛ́n àn yé í nyì əcùkó a. \v 43 Ǝkpɔ́ ə̀cùkókídé gakpó caká a, yé gɔ́mə nyì bə́ wòává wɔ̀ ɖəká, vɔa vivi ŋ́kaá nɔ́n wómə̀ o, ɖóbə́ gakpó kidé əcùkó ŋnɔ́n nə̀ ədú o.
|
|
@ -0,0 +1 @@
|
|||
\v 44 Lə̀ əfiɔ̀ ŋnán wo gamə án, Mawu kə wɔ́ jíŋ́kórí wó a ŋtá la vá ɖó yé fíɔɖúxó kə ŋká gbán gbəɖə̀ o, í əbú ŋká gbə ɖɔ́rí o. Á gbán fíɔ̀ɖúxó a wò seé, í yé fíɔ́ɖú xó a lá lɛ́ɖɛ́ tɛ́gbɛɛ́. \v 45 Əkpə́ kə̀ ə̀ kpɔ́ í ì gə̀jɛn í và gbán əkpə́ tàtà nə̀. Mawu kə́ gánŋgán ə̀ɖə̀ ə̀nù kə́ kaà va jɔ́ gbəɖə́ gbə́ nə̀ əfíɔ́ í ì nyì ə̀nyɔ́n dódó.
|
|
@ -0,0 +1 @@
|
|||
\v 46 Ǝfíɔ́ Nebucadnetsar ə̀dó bùbù Daniel ŋ́, í bə́ wóacɔ̀ cérù sí nə̀, í woa wɔ̀ vɔsàwó nə́. \v 47 Ǝfíɔ́ lə́ nù nə̀ Daniel bə́, lə́ ənyɔ́n dódó mə an, tɔ́ɔ Mawu a kpacɛ́ nə̀ Mawu wó seé, í ɖù fìɔ̀ də̀ wó ji, í dínə̀sà ə̀nù wò lə̀ zù blúmə í nán wó í ə̀kpɔɛ́.
|
|
@ -0,0 +1 @@
|
|||
\v 48 Ŋ̀nán ŋgbə́ a əfíɔ́ ɖó tóhó nə̀ Daniel í nɛn ənùwó sugbɔ́, í bə̀ yé í làkpàcɛ də̀ Babylone dua jí nə̀ ŋnùnyantɔ̀ wò. \v 49 Daniel ɖəkùkù nə̀ ə̀fiɔ́ bə́ nán cɔ́ ədu yè nùwò jí kpɔ́kpɔ́ nə̀, Schadrac, Méschae kídé Abed-Nego. Í Daniel cí ə̀fíɔ xòmə.
|
|
@ -0,0 +1 @@
|
|||
Ǝta 2
|
|
@ -0,0 +1 @@
|
|||
\c 3 \v 1 Ǝ̀fiɔ̀ Nebucadnetsar wɔ ə̀kpə̀ tatà kídé cíká, yé kɔ̀kɔ̀mə nyì mɛ̀trù kàkítákpó, í yé kə̀kə̀ ŋ̀kə̀ mə̀ nyì mɛ́trù amandɛn. Ǝ̀ mɛ́n də̀ Dura yé barìmə̀ lə́ Babylone yé nù tòtrómə̀. \v 2 Ǝfiɔ́ Nebucadnetsar ɖòga lə̀ ədua mə, í yɔ́ àmə̀ ŋkùtà wò: Magìkí wɔtɔ̀ wò, kòjóɖótɔ̀ wò, dùmə̀ mə̀gán wó bə́ wóa và bɔ̀ də́ əkpətàtà gbɔ́.
|
|
@ -0,0 +1 @@
|
|||
\v 3 Kə̀wò bɔ̀à, əfíɔ́ Nebucadnetsar có jə̀tə́ də́ ə̀kpə̀tàtà gbɔ̀. \v 4 Kánrɛntɔ̀à dàxá siŋsí, í nù bə́ àmə̀ wò seé nàn ɖòtó nyɔ́gbì! \v 5 Nə́ mìsə̀ í ə̀kpɛn wò lə̀ ɖí, í əhún gitar wò, gasù wò kídé ə̀há wò lə̀ ɖí à àmə̀ síamə̀ nán và də̀nùgù nə́ ə̀kpə́tàta kə́ ə̀fíɔ́ mə́ ɖɛ́ à.
|
|
@ -0,0 +1 @@
|
|||
\v 6 Àmə̀ ɖə́ kə́là dá lə́ əsə̀à ji à, wòa cɔ̀ ɛ́ danŋkpí də́ əzòmə̀ í a fíɔ́n gùdúgùdù. \v 7 Ŋ́nàn ŋ̀tìà nə̀ dùkɔ̀ a wò sə̀, í əhún gasùwó, əkpɛ́n wó, ə̀ha wò lə́ ɖi à, àmə̀ síàmənàn và í và jə̀kló, í ɖə́nùgù nə̀ ə̀kpə̀tàtà kə̀ ə̀fíɔ́ mɛndɛ́ à.
|
|
@ -0,0 +1 @@
|
|||
\v 8 Lə́ wɔnán ŋ̀nan wóŋ̀gbə́ à Chaldeéns tɔ́ ɖə́wò lə́ xónù cóJuif tɔ̀ wò ŋ̀tí. \v 9 Í wó lə́ nùnə̀ bə́: ə̀fiɔ́ Nebucadnetsar nán nɔ́n agbə tɛ́gbɛɛ́! \v 10 Ǝ̀ də́sə̀ bə̀ àmə̀ síàmə̀ kə̀ lásə̀ əhún wò gbə́, kidé əwə́ dùdù wò, kídé gasùwò gbə̀ à, ɖólà jəkló, í də́nùgú nə́ ə̀kpə̀tàtá à.
|
|
@ -0,0 +1 @@
|
|||
\v 11 Í àmə̀ kə̀ ŋ̀ wɔ̀ də̀jí a, wòá sə́ sə́ dànŋkpí də́ zòmə̀. \v 12 Vɔa Juif tɔ́wò kə́ ə̀có də́ ədùa yénù wò jíkpɔ̀tɔ à wòa lə́ Babylone àn, Schadrac, Méschac kídé Abəd Nego à wòŋ́ lə́ wɔ dé əseé à wò jí o. Wóŋ lə́ sɛ́n tɔɔ́ vòdù wò o, í wò ŋ̀ lə́ jə́klò nə ə̀kpə̀tàtá kə̀ ə̀mə̀ a o.
|
|
@ -0,0 +1 @@
|
|||
\v 13 Xòmə̀fiɛ́n lə́ ə̀fíɔ́ Nebucadnetsar, í dɔ àmə̀ wò bə́ wóà vɛ́yɔ̀, Schadrac, Meschac kídé Abed-Nego vá. \v 14 Nebucadnetsar lə́ bíɔ̀ wò sə̀ bə́, adodo í wò lə́ nùbə́ miŋ̀ lə̀ sɛ́n tíŋun Mawu wò kídé ə̀kpə́tàtà kə̀ŋ̀ mə̀ ɖɛ́ à a?
|
|
@ -0,0 +1 @@
|
|||
\v 15 Unfiaà alò cò ə́gbájia nə̀ mí sə̀ ə̀kpɛ́n wò lə̀ɖí, í gsù lə́ɖí, í əhàwò lə́ɖí à nù ɖólà jə̀kló í də̀nùgù nə̀ ə̀kpə̀tàtá kə̀ŋ wɔ̀ɖɛ́ à. Ŋ̀nyì ə̀nə̀ án, wòà cɔ́ mí də́ ə̀zòmə̀, í nán kpɔ́ Mawu kə́ lá váxɔ́ nə́mí àn.
|
|
@ -0,0 +1 @@
|
|||
\v 16 Schadrac, Méschac kídé Abed-Nego nùnə̀ ə̀fíɔ́ bə́, míŋún təŋ́ ɖó ənyɔ́n ɖə̀ŋ́ nə́wò unfià o. \v 17 Mí kándé mìàn Mawu kə̀ mí lə́ sùbɔ́ a jí bə́ à teŋ́ ɖə̀nú lə́ zogɛ̀gɛ̀ a mə̀ kídé tɔɔ́ lɔ̀mə̀. \v 18 Ǝfíɔ́ bùbù tɔ, Petro nyán bə́ míŋ̀ lə sùbɔ́ tɔɔ́ Mawuwò o, í mí ŋ̀ lə́ də̀tàgù nə̀ cìká yé kpə̀tàtá kə́ ə̀mə́ à o.
|
|
@ -0,0 +1 @@
|
|||
\v 19 Kə̀ ə̀fiɔ́ Nebucadnetsar sə̀ ə̀nyɔ́n ŋ̀nán wò a, yé jí xɔ̀zu, í ì trɔ́ ŋ̀kùvi mə̀ ɖiɖà Schadrac, Méschac kídé Abed Nego gbɔ̀, í nùbə́ wòa bɔ̀ əzò a nə̀ anankə́ nán sun ŋ́ nán àlə̀xɔ̀ vràvrà. \v 20 Nə́ sɔjà kə̀ wɔ gàn ɖɛ́a wò nán lə́ɖekɛ́jɛ́ amɔntɔ̀n a wò, í blàwò nyɔ̀n ŋ̀ gbí nə́ wòa cɔ̀ wò i vɛ́ sə́ danŋ́kpi də́ əzo à mə̀.
|
|
@ -0,0 +1 @@
|
|||
\v 21 Àmə̀ wò blà wò, kídé wò gòdivíwò wò vùvɔ̀wù wò kídé wò nù dòdó wò seé í wò cɔ̀ wò daɖiɖà əzo à mə̀. \v 22 Sigbə̀ əfíɔ́ nù kíde xòmə̀fiɛn bə́ wòà bɔ̀ ə̀zò a ganŋgán ə̀nə́, əzò a yé ɖə́ fíɔń àmə̀ kə̀ vɛ̀ cɔ́, Shadrac, Meschac kídé Abed Nego wò. \v 23 Í àmə̀ amɔ̀ntɔǹ à wò, Schadrac, Meschac kídé Abed Nego wò lə́ əzò à ɖɛ́.
|
|
@ -0,0 +1 @@
|
|||
\v 24 Vɔ̀nvɔ̀n jí ə̀fíɔ́ Nebucadnetsar, í ì lə̀ bíɔ̀ yé kàmə̀tiwò sə bə́ wòŋ̀ cɔ àmə̀ wòí vɛ́ sə̀ də̀ əzoàmə? Í wò ɖòŋ́ nə́ bə́ ɛnɛń. \v 25 Í ì lə̀ nù nə̀ wò bə́, yé lə́ kpɔ́ àmə̀ àmə̀nə̀ kə wòŋ́ blaɖɛ́ o, í wò lə́ zɔ́n lə́ ə̀zò àmə̀, ílə́ kpɔ́ jíjɔ́, í àmə̀ amə̀nə̀ à tɔ́à ɖi Mawu dɔ́là wò.
|
|
@ -0,0 +1 @@
|
|||
\v 26 Zəɖəká, ə̀fíɔ́ yì adokpó à nù, í lə́ nú bə́: Schadrac, Méschac kídé Abed Nego Mawu agbə agbə sùbɔ̀tɔwɔ́, mí dóva có əzòa mə̀. \v 27 Ǝfíɔ́ yé gɔ̀mə̀ nɔ́ntɔ́wò, yé ŋ́kútá wò bɔ́, í wò kpɔ́ bə́ əzòá ŋ́ wɔ ŋ́ɖəkɛn nə́ wò o. Wó tàɖà əkùɖəka ŋ́ fíŋń o, wò kalesɔn kidé wò gòtó wò gbə́ lə́ nyɔ́n ŋgbí í ə̀zo ŋ́ klə̀wò o.
|
|
@ -0,0 +1 @@
|
|||
\v 28 Nebucadnetsar kə́nù, í lə́ nùbə́ wóàwrá Schadrac, Mèschac kídé Abed Nego wò Mawu kə̀ dɔ́ yé dɔ́láwò í ì và ɖə́ wò lə́ zòmə̀, ɖɔ́bə́ wó kańdéji bə́ a ɖə́ wéwò, í woò gbə́ bə́ wéwó ŋ̀ká sɛ́n Mawu ɖə̀kɛ́n kə̀ có ànyìgbán jí o.
|
|
@ -0,0 +1 @@
|
|||
\v 29 Í ì nùbə́: àmə̀sìàmə̀, dukɔ́ ɖəsiàɖə́ kə́la xónù bàɖá ɖə́ cɔ́ Schadrac, Méschac kídé Abed Nego wò Mawu ŋ́ an, wò à jɛ́n kidé kpàcá, í wòa gbán ye xoó gùdúgùdú, ɖóbə́ Mawu ɖəkɛ́n ŋ́sɔ́ kídé wò Mawu o. \v 30 Ŋ̀nán ŋ̀gbə́ à, ə̀fiɔ́ gbə́ nán wò tòhó gán ŋ̀gan lə̀ Babylone dùkɔ́amə.
|
|
@ -0,0 +1 @@
|
|||
Ǝta 3
|
|
@ -0,0 +1 @@
|
|||
\c 4 \v 1 Ǝ́nyə̀ Nebucadnetsar kə́ kpàcɛ́ nə ə̀dú wó səə́ kídé àmə̀ wò kə̀lə́ anyìgbán jí à. Ŋtífàfà nə̀ mí! \v 2 Ŋ̀də́ dɔ̀sì ə̀nù mànjɔ̀kpɔ́ wókə́ Mawu ətɔ̀ohònɔ́n wɔ̀ lə̀ tiŋ́ ŋ̀kùvímə à wo. \v 3 Ǝ̀nù à wò jíɔń, í gàn gán! Yé fíɔ́dùxò à lɛ́ tɛ̀gbɛ́ɛ́, í yé cɛ́kpàkpà lɛ́ có jìjìmə̀ yì jìjìmə̀.
|
|
@ -0,0 +1 @@
|
|||
\v 4 Ǝ̀nyə̀ Nebucadnetsar ŋ́lə́ teŋún fíɔ́ dù xò mə nyɔ̀n ŋ̀gbí kídé jìjɔ̀. \v 5 Ŋ̀kùdrɔ̀ ɖə̀ká kə́jì vɔ̀nvɔ́n án, tìŋún sùsù wò seé càkà lə̀ ə̀zàn blíbɔ́ à mə. \v 6 Mán nù nə́ ənù nyántɔ̀ kə̀lə́ Babylone dùa wò mə̀ nə́ wòà va ɖəgɔmə̀ ŋ́.
|
|
@ -0,0 +1 @@
|
|||
\v 7 Í ì nù nə̀ manjíkíwɔtɔ́ wò, xɔ̀mə̀kpɔ̀tɔ́ wò, Chaldeéns tɔ̀wɔ̀ kə̀wò và wòŋ̀ tə̀ŋ̀ ɖə̀gɔ̀mə nə́ o. \v 8 Ŋ̀gbə́sí à, Daniel kə̀wò yɔ̀nə́ bə̀ Beltschatsar kə̀ Mawu yé gbɔ̀gbɔ̀ lə̀mə̀ án, yé sùsù và tàmə̀ nə́, í ì yɔɛ́ bə́ nán và. \v 9 Kəə́ ì va à, ì nù nə́ bə́, Beltschatsar, manjíkitɔ̀wɔ̀ fíɔ, ŋ̀nyán bə́ Mawu yé gbɔngbɔ́n lə́ jíwo, í ì dínə́sà ə̀nuì kə̀lə̀ zúblùmə à nə́ wó, í ə̀sə̀ nə gɔ́mə̀.
|
|
@ -0,0 +1 @@
|
|||
\v 10 Kpɔ́ ə̀drɔ̀ kə̀ ŋ̀kú à. Ŋ̀kpɔ̀ lə́ anyìgbán yé dòŋdòmə̀ án, atí gan ŋ̀ gan ɖə̀ká, í ì kɔ̀kɔ̀. \v 11 Atíà kloó í sɛn ŋ̀, í yé ɖɔ̀mə vɛ́ tɔ̀ jíŋkorí, í wò kpɔ̀mə́ ɖiɖà lə̀ tòhò ɖəsiaɖə. \v 12 Yé makawò nyàn kpɔ̀kpɔ̀, í ì cɛ̀nkù sùgbɔ̀, í àmə̀síamə̀ vá kə̀nɔ́n; əràn wò và nɔ̀n nə́ gɔ̀mə̀, xəvíwò và vàɖó nə́ atɔ́n də̀jí. Ǝnù agbəagbə ɖə̀síaɖə́ kpɔ̀nə́ ə̀gòmə̀ ləgbɔ́.
|
|
@ -0,0 +1 @@
|
|||
\v 13 Ŋ̀ gbə́ kpɔ́ lə̀ arɔ̀n mə̀ í àmə̀ kə́ ɖùxò ɖə̀kɛ́n ŋ̀lə̀ ún an, wò ɖicò jíŋkórí. \v 14 Wòlə̀ dáxá sìŋsì ì lə̀nùbə́: nù cò àtíà mué nə̀ nù a cò yé lɔ̀vi wò nə́ nù àn hùnhún wò cɛ̀ncɛna wó nàn rún kɔ̀dé ànyìgbán me seéé, nə́ əràn kə̀lə́ ati à gɔ̀mɔ̀a wò nàn sí kídé nɔvíwò seéé!
|
|
@ -0,0 +1 @@
|
|||
\v 15 Vɔa nù gbə̀ atìkpóa kídé yé kə́wò ɖɛ́, nə̀ núàn də̀kɛ́ɛ́ də ə̀gbə̀mə̀ nə́ ahù nán lə́ jadə̀ jí, nə́ àlə̀ dù gbə̀ sigbə̀ əgbə́ rúnwò ə̀nə̀. \v 16 Yé sùsù làtrɔ̀ sìgbə̀ ə̀ràn wo tɔ̀ ə̀nə́, í a wɔ́ ə̀xò àmàdrə́ lə̀ əgbə̀mə̀.
|
|
@ -0,0 +1 @@
|
|||
\v 17 Əgbə̀ ŋ̀nán cò àmə̀ kɔ̀kɔ̀ wò gbɔ́ lə́ jíŋ́korí nə́ wòá nyàn bə́ Mawu yé fí ɔ́dùxò mə̀ àn kpácɛ́ nə́ àmə̀gbə̀tɔ̀ yé jìɖùɖù wò, í ì cɔ̀nə́ nə̀ àmə̀ kə̀ nyɔ̀n ŋ̀kɔ a. \v 18 Kpɔ̀ ə̀drɔ́ kə ŋ́ kúa, ə̀nyə̀ ə̀fiɔ́ Nebucadnetsar. Ǝ̀wò, Beltschatsar nán ŋ́ ɖòŋ̀tia, ɖóbé àmə̀ ɖə̀kɛn ŋ̀lə́ í katəŋ́ ɖə̀gɔ́mə̀ o, ŋ̀kádə̀ ə̀jìwò, ənùkəjɔ̀à Mawu yé gbɔngbɔn kɔ̀kɔ̀a lə̀ əjiwò.
|
|
@ -0,0 +1 @@
|
|||
\v 19 Gaŋ̀nàn mə̀ án, Daniel, kə̀wò lə́ yɔ́bə́ Beltschatsar, də̀tàgù, ì gbɔ̀nfunŋ̀. Ǝ̀fíɔ́ a trɔ́ lə̀ nùnə̀ bə́, xɔ jìgbɔndi nə̀ tɔɔ́ sùsù ŋ̀ká càká o, nə̀nàntə̀ŋ̀ ə̀drɔ̀ a gɔ̀mə̀ ŋ̀! Í Beltschatsar ɖoŋ̀ nə̀ bə̀: tiŋ̀un xòtɔ̀, ə̀drɔa nàn yìnə̀ tɔɔ̀ fùtɔ̀wò, í ye gɔ̀mə̀ ɖə̀ɖə̀ a nə́ àmə̀ kə̀ əkaà doyò kíde à wó!
|
|
@ -0,0 +1 @@
|
|||
\v 20 Atí gànŋ́gàn kə̀ə̀kpɔ́, í sɛnŋ́ ì yé dɔmə̀ vɛ́tɔ̀ jiŋ̀kórí í wò kpɔ̀nə̀ lə̀ àfisiafi. \v 21 Àtiŋnan kə̀ yé makà wò nyàn kpɔ̀kpɔ̀, í cɛnkù sùgbɔ̀ í ŋ̀ɖesìaɖə̀ và dùnɔŋ àn, í ə̀ràn wò và nɔ́n nə̀ gɔ̀mə̀, í xəvíwò ɖónə̀atɔn dəjía, \v 22 Ǝ̀wò ə̀fíɔ́ i gànŋ̀gàn, í sɛnŋ ɖɛ ənə́ í tɔɔ̀ fiɔdùxo a ɖìyì jiŋkórí, í kaká dè ànyìgbàn see jì.
|
|
@ -0,0 +1 @@
|
|||
\v 23 Ǝfíɔ́ gbə̀ kpɔ̀ àmə̀ kɔkɔ ɖi có jìŋ̀korí í lə́ nùbə́: mi mù atí a i jɛn, vɔa mi gbə́ atikpó a ɖɛ́ kidé yé kə̀wò nə́ wòa blɛ́ kídé cɛnnì kídé ə̀ká də́ əgbə̀mə̀ nə̀ ahù nàn lə́ já də̀jí, nán lə̀ɖùnú kídé ə̀gbə̀mə ràn wò kə̀kə̀ nə̀ əo àmandrə̀.
|
|
@ -0,0 +1 @@
|
|||
\v 24 Ǝdrɔɔ́a yé gɔmə̀ nə̀, əfíɔ́ bùbutɔ́; kpɔ́ ə̀nù kə̀ káa vàjɔ́ ɖə́ tìŋún xòtó ə̀fiɔ́ jí. \v 25 Woa nyàn wò lə̀ àmə̀ wò dòmə̀, í a vɛ́ nə́ kídé ə̀gbə̀mə ràn wó. Í wòa lə́ nán wò ə̀gbə̀ sígbə́ làlàwò ə̀nə̀, í ahún làlə́ já dé əjíwò nə́ ə̀xò amàndrə̀, nə́ nànsə́ nyàn bə́ Mawu í kpácé nə̀ àməsíamə̀,í ɖónə̀ àmə̀ kə nyɔ́n nə án əfíɔ.
|
|
@ -0,0 +1 @@
|
|||
\v 26 Kə̀wò bə́ wòa gbə́ atíkpó kidé yé kə̀wò ɖɛ́a, yé gɔmə nyì bə́, tɔɔ́ fíɔ́dùxò lɛ́ɖɛ́, nə́ nàn sə̀nyàn bə́Mawu í kpàcɛ́ nə́ ə̀nùwo səə́. \v 27 Ǝ̀nù kəjɔ́á, əfíɔ́, sə tiŋun dŋ̀ ɖoɖówó nə́ nàn gbə̀ ə̀nùvɔ́n wɔwɔɖɛ́ nə́ nán lə́wɔ́ ə̀nùdodó, nə́ nàn lə́ kpɔ́ adɔ́nùmə̀ nə́ àmə̀ dahɛn wò, nə̀ Mawu nán kpɔ́ adɔ̀nùmə̀ nə̀ wò.
|
|
@ -0,0 +1 @@
|
|||
\v 28 \v 29 Ǝ̀nù ŋ̀nán wò səə́ jɔ́də́ ə̀fiɔ́ Nebucadnetsar ji. Lə̀ ə̀xó àməwuivɔ yé ŋ́gbə̀, kə̀ ì lə́ɖisà lə Babylone yé fíɔsaà mə án, \v 30 Ǝfíɔ́ lə́ ká atabù, í nùbə́: Babylone dúkɔ́ kə̀ nyì ŋ̀ tà ŋ̀cò kídé tiŋnu sɛn í kpàcɛ́ də̀nù ɖɛ́a?
|
|
@ -0,0 +1 @@
|
|||
\v 31 Ǝnyɔ́n án ŋ́vɔ̀ lə́ nùmə̀ nə̀ ə̀fíɔo, í əgbə ɖí có jíŋ̀kórí: í lə́nùbə́, xɔgbənə əfíɔ́ Nebucadnetsar, wòa ɖə̀wò lə̀ tɔɔ́ fíɔ́ zikpi a jì. \v 32 Wòa nyàn wò lə́ àmə̀wò dòmə̀, í a à vɛ́ nɔ́n ə̀gbə̀mə̀ kídé ə̀rán wó, í à lə́ lə́ɖù gbə̀ sigbə́ làlà wò ə̀nə́, í a àxɔ̀ ə̀xò àmàndrə̀ lə̀ əgbə́mə, nə́ nàn sə̀ nyán bə́ Mawu í kpàcɛ́ nə́ ə̀nùwò səə́ í yé kə̀ í ɖónán mə̀ əfíɔ́ dè yé kpasimə.
|
|
@ -0,0 +1 @@
|
|||
\v 33 Zəɖə̀ka zəɖə̀kà a ənyɔ̀n án ɖí Nebucadnetsar ŋ́, í ì ɖò əgbə̀mə̀ í lə́ɖù əgbə̀ sígbè lalà wò ənə́, í ahun lə́jà dəjí. Yé ɖàwò vatrɔ̀ sígbə̀ əhɔ́n yé fù wò ənə́, í yé fɛn wò wɔɖə́ sígbə́ xə̀ví wò tɔ̀ ənə́.
|
|
@ -0,0 +1 @@
|
|||
\v 34 Sìgbə̀ nɔ̀nɔ̀n mə̀ wò và yí ɖòa, ə́nyə̀ Nebucadnetsar, ŋ́ bùtàmə̀ kpɔ̀, í kpɔ̀ jì ŋ́kórí, í də̀ də̀sì bə́ ŋ́sɛ́n ɖəkà lɛ́, í mán bùbɔ́ nɔ́n, í sùbɔ̀ɛ́, í dòé də̀jì, ɖóbə́ əlɛ́ tɛ́gbɛɛ́, í yé cɛ́kpàkpà lɛ́ tɛgbɛɛ́, í yé jíɖùɖú lə̀ jìjìmə̀ cò yì jìjìmə̀ wò jí.
|
|
@ -0,0 +1 @@
|
|||
\v 35 Ŋ́sɛn ɖə̀kɛ́n ŋ̀lə́ agbə̀tɔ̀sí o, ə̀ɖə nɔ́ əgbə̀ sìgbə̀ í jroé də́ jípó dɔ̀là wo jì, kídé anyìgbántòwò jì, àmə̀ ɖekɛ́n ŋunkà təŋ̀ jətə̀ lə̀ yé ŋ̀kúví mə i bíɔɛ́ sə bə́: nukɔé ìlə́ wɔ́nə̀ mán?
|
|
@ -0,0 +1 @@
|
|||
\v 36 Gaŋ́nán mə án, tiŋún kùvímə kɔ́, í tiŋún ganyínyí zətà, í bùbù kə̀jə̀ a wò cɔɛ́ŋ́. Tiŋún càmi kidé agbónùglan gbə́ trɔ̀vá í tiŋún fíɔ́dùxo à gbə kə̀kə̀tá. \v 37 Có ə̀gbá jí à, ə̀nyə̀ Nebucadnatsar mán sùbɔ́, í mán kàfù jíŋ́kórí tɔ́wò fiɔ́, kə yé núwɔnán wó nyi adòdó, í yé mɔ́n wò lə̀ tòhò, í làtə̀ ŋ́ bùbɔ́ amə kələ̀ kɔ́ ɖəkia glojo dejí a də anyìgbàn mə̀.
|
|
@ -0,0 +1 @@
|
|||
Ǝta 4
|
|
@ -0,0 +1 @@
|
|||
\c 5 \v 1 Ǝfiɔ̀ Belschatsar bɔ́à àmə̀wò sìgbə̀ sakìɖəká ə̀nə̀, íwò nù aha dədú. \v 2 Kə̀ Belschtsar nù aha à jrɔ́a, ə̀cɔ́ cìká kɔ̀fù kídé əho kɔ́fú kə yé dàdá Nebucadnetsar ɖə̀ɖò lə̀ Jerusalem yé ɖəxoxɔ́à mə̀, nə̀ yé kídé yé kàmətíwò, kídé àsìàwò nán lə́ zán.
|
|
@ -0,0 +1 @@
|
|||
\v 3 Í wó cɔ́ kɔ̀fù nùcì ciká tɔ̀a kə wò ɖə̀dò lə̀ Mawu yé ɖəxóxɔ̀mə lə́ Jerusalem í tɔ́ zànzàn. \v 4 Wòlə́ nù ahà, í lə́ dòjìjɔ́ nə̀ wò vòdú kə wócɔ́, cìká, gajɛn, gakpo kídé atí wò sə mɛn a wò.
|
|
@ -0,0 +1 @@
|
|||
\v 5 Gaŋnán mə án, amə lɔ́vi wò zə̀ lə wó ŋ̀kùvìmə, í lə́ xrɔ́nu də́ əfiɔ́ yé gli kə̀wò sì akàlò də̀à, əfíɔ́ kpɔ́ alɔ̀vía sìgbə́ ílə̀ xrɔ́n nù à. \v 6 Zəɖə̀ká à, əfíɔ̀ yé nɔ́nɔ́n mə̀ trɔ́, í yé sùsù càkà; yé rànmə̀ gbɔ́jɔ́, í yé fɔtíwò lə̀ kùkù.
|
|
@ -0,0 +1 @@
|
|||
\v 7 Ǝfíɔ́ dáxá siɛnsiɛn bə wòa yɔ́ ə̀nùmə̀ jrokpɔ̀ wò, Chaldeéns tɔwò kídé Mawu mə̀ nù nyanlàwò vá nə̀ yé, í ì lə́ nù nə̀ Babylone yé ɖaŋɖəlawó bə́: amə̀síamə kə latə̀ŋ rɛ́n nù àn, í ɖə̀gɔ̀mə̀ án, yèa cɔ́n lókpó nə́, í cɔ́ ciká cɛnnì də̀ kɔ̀nə̀, í a nɔ̀n tɔ̀kɔ́ ànɔ̀ntɔ̀n à tɔ́ lə́ tiŋun fíɔɖùxò à mə̀.
|
|
@ -0,0 +1 @@
|
|||
\v 8 Amə̀ kə̀ í yɔ̀ wó vá, vɔa àmə̀ ɖə̀kɛ́n ŋ́təún lə́ rɛn nu a, í ɖəgɔ́mə nə́ o. \v 9 Ǝ̀nù ŋ̀nàn wó gbə nàn bə́ vɔ̀nvɔ́n jí əfíɔ̀ Belschtsar, í yé nɔ̀nɔ̀n mə̀ gbə̀ trɔ̀, í yé camì wò lə́ bùtàmə̀.
|
|
@ -0,0 +1 @@
|
|||
\v 10 Tówó nùxò ò mə àn, əfíɔ yé sìà dóvà wò gbɔ́, í lə̀ nùnə́ wò bə́, əfíɔ́ nán nɔ́n agbə tɛ́gbɛɛ! Bə́ yé sùsu ŋ́kà càká o, í ŋ̀kà gbɔ̀jɔ́ o!
|
|
@ -0,0 +1 @@
|
|||
\v 11 Lə̀ tɔɔ́ fíɔ́ɖùxò mə̀ àn, àmə̀ ɖə̀kà lɛ́ kə Mawu yé gbɔ̀gbɔ̀ lémə̀; í lə̀ tɔɔ́ dàdà gamə̀ án, ə́ɖə̀ nə́ ənú wò gɔmə̀, í nyánŋnù, í yé ŋ́nùnyànyàn bə̀yaà sɔ̀ kídé Mawutɔ́. Ǝfíɔ́ Nebucadnetsar kə nyi tɔɔ́ dàdà, cɛ́n, í yé í kpácɛ́ nə́ ə̀nù ɖəgɔ̀mə̀ tɔ̀wɔ̀ seéé. \v 12 Ǝ̀nùkəŋ́tí wò kpɔ́ sígbə́, Daniel kə́ əfiɔ́ nan ŋkɔ́ bə̀ Beltscatsar yé nùnyan wùgàn ámə wò, əló dódó wò kídé nə́ ə̀nyɔ́n bíɔ̀sə́ ɖə́ sɛń ŋún án yé í kpɔ̀nɔ́n ɖòŋ̀tí à. Kə̀ ì nyì ənə́ an, wòa yɔ̀ Daniel à và nə́ avà ɖə́ ənu wò gɔmə̀.
|
|
@ -0,0 +1 @@
|
|||
\v 13 Í wò kprɔ Daniel va ə̀fíɔ́ gbɔ́, í ə̀fíɔ lə́ biɔ Daniel sə̀ bə́: əwò í nyí Daniel àmə̀ xrə̀nxrə̀ wò dòmə̀tɔ ɖə̀ká kə có Juda, í tiŋún dàdà kə nyì ə̀fíɔ& a kprɔ́cóJuda? \v 14 Ŋ̀sə̀ bə́ Mawu mə̀ nùnyan sùàn sí o, i ə̀tə ŋ́ kɔ̀ nə̀ ə̀nùmə̀.
|
|
@ -0,0 +1 @@
|
|||
\v 15 Wó kprɔ́ ŋ&nú nyántɔ́ wó kídé əcɔ́mə kpɔ́tɔ̀ wo vá ŋ́ vɔa wóteŋ rún ənú kəwó wova ŋ̀, vɔa wóteŋ rún ənú kəwó xrán ɖɛa nə wóa ɖə gɔ̀mə o. \v 16 Ŋ̀sə̀ bə́ aá təŋ́ ɖə gɔ́mə ŋ&, í wɔnàn kə lə́ ŋ́ a seé a təŋ́ nù ŋún, í nə́ ətə́ ŋ án, mán nán wò awù wó kídé ciká xɔrɔ́ í mán cɔ́wo də tohó amɔntɔ́n tɔ lə ə́fɔ ɖuxó a mə.
|
|
@ -0,0 +1 @@
|
|||
\v 17 Daniel ɖóŋ́ nə́ əfíɔ́ bə́: nyi ŋún hián tɔɔ́ nú ŋnán wó, cɔ́wò sə̀ nán amə bùwò, vɔa nyan mán rún ənù an, í ɖə gɔ̀mə nəwo. \v 18 OÓ, əfiɔ́ Mawu nán tɔɔ́ dàdà Nebucadnetsar, əfíɔ́dùxó ganŋ́gan kə̀ jí ɔ́n án. \v 19 Ŋ́nán ŋtí, dukɔ́wo, aməwó kpɔ́nə́sí, ì də̀nə́ tàgù nə́. Ǝ̀wú nə́ aməwó sígbə́ i& jróé, əwɔ̀ nə́ ənù kə ŋ jə́a wó.
|
|
@ -0,0 +1 @@
|
|||
\v 20 Kə́ yé jimə lə́ sɛn, í lə́ wɔ́ ənù kpotókpó a, wó nɔ́ fíɔ́duxo a ləsí, í ɖíɖí yé ŋsɛn, \v 21 Í wo nyɛn lə amə wó mə, í ì vɛ́ nɔ́n əgbémə kídé əranwó, i lə́ dùgbə sígbə́ làláwo ənə́, í ahu janə́ də̀jí yé ŋ̀tá vàdə́ dəsì Mawu ɖəká lɛ́ í kpàcɛ nə́ ənu wò séé, í yé í cɔ́nə́ amə kəjroé ɖù fíɔ à.
|
|
@ -0,0 +1 @@
|
|||
\v 22 Ǝwò, Belschatsar, kə́ nyì əvìa, ŋ̀kɔ ɖəkío dəji o, vɔa əzàn yé nù wò. \v 23 Ŋ́dó bùbù Mawu ŋ́ o, ə̀zán yé mì wò kewò cɔ́ va nə́ wó a kídé tɔɔ́ cámi wò, asìwò wó, tɔɔ́ hùn mə wo, əsɛ́n anyigbabjì Mawu wò, kə̀ nyì, atíwo əkpə́wò, cìká wò, əgàwò; ŋ́nán wò seé nyì ənù kùkú, wó ŋ sənə́ ətó nu o, wòŋ kpɔ́nə́ ŋ́nù o, í əgbə́ Mawu kə tɔɔ́ agbə́ yé lɔ́mə̀ a ɖɛ́. \v 24 Yé ŋ̀tí, í cɔ́ alɔ́ ŋnán rún nù ɖiɖà wò.
|
|
@ -0,0 +1 @@
|
|||
\v 25 Kpɔ́ ənù kəwò xrán ɖíɖá wò a: rún, rún, jré, jìjə́, mɛɛ́n. \v 26 Ǝnyɔ́n ŋnán wó gɔ̀mə̀ í lə́ nyi bə́: Mawu rún əxó nə̀nə̀ kə éwɔ̀lə zikpì à jìa, í nù bə́ tɔ̀wó vɔ. \v 27 Jré: wò jré kpɔ́, í ŋ́gbə́ ɖó kpɛnkpɛn ɖəkɛn o. \v 28 Mɛɛ́n: tɔɔ́ fíɔ́ɖuxo a lá mán də̀ və, í akpàɖəká lànyì Mèdes tɔ̀wotɔ́ í əvə̀ àtɔ́ là nyí Peres tɔ̀wòtó.
|
|
@ -0,0 +1 @@
|
|||
\v 29 Zəɖəká, ənán gbə̀, í wò cɔ́n fíɔ́ kùkù nə́Daniel kidé cìká cɛni wò də̀ kɔ nə́, í wò dògà bə́ yé í tòhó amɔntɔ́n a tɔ́ nunɔ́n là lə́ ə̀fiɔ́ xoà mə̀. \v 30 Lə̀ əzán ŋnán məán, Belschatsar, Chaldéens tɔ̀wò fíɔ́, kù. \v 31 Darius, Mède xɔ̀ əfíɔ́ zikpì a, kə yé xò lə̀ nyì kàkítákpòcìvə̀.
|
|
@ -0,0 +1 @@
|
|||
Ǝta 5
|
|
@ -0,0 +1 @@
|
|||
\c 6 \v 1 Darius kəxɔ́ əfíɔ̀ zikpɛn án, əcán amə katɔn. \v 2 Í ìcɔ̀ amə amɔ̀ntɔ̀n kə Daniel lə ŋ́kɔ́ nə́wò, í wò jonə́ akɔntá nɛn. \v 3 Daniel wùgan wò séé, ɖóbé Mawu mə nunyan sunsí.
|
|
@ -0,0 +1 @@
|
|||
\v 4 Gaŋ́nan mə án, amə kpɔ̀tià wò códé́ŋ́ ílə́ jíbə́ nán jágɔ də́ əfíɔ́. Wó wɔ̀kəkə́ íglo, agɔ̀ jəjə ɖəkɛn ŋ́lé ŋ o. \v 5 Amə a wò lə nùbé, mìan jì nyɔn nə́ to yé Mawu sɛnsɛn mə.
|
|
@ -0,0 +1 @@
|
|||
\v 6 Dumə məgan kidé wo kpəɖəŋtɔ̀ wò bɔ́ í và yi əfíɔ̀gbɔ̀, í lə nùnə́ bə́: Darius fiɔ nɔ́n agbə tɛ́gbɛ́ɛ́! \v 7 Dufíɔ wò kìdé wò cami va ɖə sùsù bəyéwoa ɖə əsə̀ sɛn ŋ́ ɖəkà dó bé, lə́ ŋ̀kə̀kə́ əgban gbramə án tovo nə́ əwo ɔ əfíɔ o. Nə́ aməɖə dale əsə̀ à jíà, woa cɔ̀ɛ̀ í sə́ daŋkpíde jaŋ̀tá wòb domə.
|
|
@ -0,0 +1 @@
|
|||
\v 8 Àkaaka wo ɖə əsə̀à dò nán tɔ́ ədɔ́wɔ̀wɔ̀ lə ədùa sééé mə kə amədə́ ŋkaà dàlə́ ji o. \v 9 Ǝfíɔ̀ Darius ŋrɔ́n wə́mán í dasí de ji.
|
|
@ -0,0 +1 @@
|
|||
\v 10 Gakəmə Daniel nyán bə́ wò ɖə əsə́ a dò à, í ì có lə́ yé xòmə̀, í yii yé xɔmə lə́ asanŋun ji kəwò ɖə̀ yé xɔxɔnu də Jérusalem kpají; í zətɔn gbəɖəkà a jəcró í nán də́nùgù nə́ yé Mawu sìgbə̀ ì wɔnə̀ ɖə̀cà ənə̀. \v 11 Amə ŋ̀nán wòzɔ́n kpitikpiti, í vɛ́ kpɔɛ́, í ì lə̀ kloji, ilə̀ də̀nùgù nə̀ Mawu.
|
|
@ -0,0 +1 @@
|
|||
\v 12 Wò sùdù yi əfíɔ̀ gbɔ́, í lə́ bíɔ́sə̀ bə̀, nyan bə̀ ə̀də́sə̀ bə̀ aməɖə̀kɛn ŋ́kpɔmɔ́ní là sɛn Mawu bù tòvo nə́ ə̀wòa? Ǝfíɔ̀ ɖóŋ́ bə́: ənyɔn dòdò ì nyì bə̀ amə ɖə̀kɛn ŋ́ɖó làdà lə́ Mèdes kídé Perses sə̀ jí o.
|
|
@ -0,0 +1 @@
|
|||
\v 13 Í wò gbə́ trɔ́ lə́nù nə́ əfíɔ̀ bé́, Daniel tɔɔ́ mə̀ xləxlə yudatɔwò dòmə̀tɔ́ ɖə̀ká ŋ́dò bùbù ɖəkɛn əŋun wò o. Ŋ́wɔ̀ də́ tɔɔ́ sə̀ àjí o, í xònə́ɖə zətɔ́n gbəɖəká. \v 14 Kə əfíɔ̀ sə ənyɔ̀n an, ədàyà nə́ í ì jibə́ yé a xɔ̀nə́, í lə́ bùtàmə có ənyɔn anŋ́ kə̀kə̀ əzàn do.
|
|
@ -0,0 +1 @@
|
|||
\v 15 Vɔa àmə wò lə́ dàyà nə́ əfíɔ a, í lə́ nubə́, o əfíɔ̀ ə̀nyan bə̀ Perses kídé Mèdes sɔɔ̀a nùbə́ amə kəlà dalə̀ tɔɔ̀ sə̀ jía wò ŋ́kà sə̀ kə́a.
|
|
@ -0,0 +1 @@
|
|||
\v 16 Ŋ́nyán nə́ agbə́ nùmɔ́n o, í ì nùbə́ wòa vɛ́ lə́ Daniel nə́ wòa sədə́ jaŋ̀tà wò dòmə̀. Kə ì vaà a, əfíɔ̀ nùnə́ Daniel bə́: Tɔɔ̀ Mawu kə̀ ə̀lə̀ sɛn kídé kakà dəjì, nàn xɔ̀ nə́wò!
|
|
@ -0,0 +1 @@
|
|||
\v 17 Wò cɔ́ əkpə́ ísə́ tù ədo à nu, í əfíɔ̀ cɔ̀ ənù wò ísə̀ grɛ, càgbə̀ aməɖəkɛn ŋ́kà vàhun í o. \v 18 Ǝfíɔ̀ trɔ̀yi yé xɔ̀mə̀, í cì ənù mandu, íasià ɖəkɛn ŋ̀và mlɛn dəgbɔ́ o, í ŋ́ danrɔ̀n kəkə̀ əŋun kə o.
|
|
@ -0,0 +1 @@
|
|||
\v 19 Ǝfíɔ̀ nyɔ̀n ŋ̀gbangbansi, í có kabà yi jaŋ́tà wò dòa gbɔ́. \v 20 Kə ì təbɔ́ ədò a gbɔ̀ à, ì yɔ̀ Daniel də ŋ̀zizìmə, í əfiɔ̀ lə́nù nə́ Daniel bə́: Daniel, Mawu agbəagbə yé sùbɔ̀ví, tɔɔ̀ Mawu kə̀ əsɛ́n nɔn kídé kakàdəji à tə̀ŋ̀ ɖə̀wò lə́ jaŋ́tà lɔ̀mə an?
|
|
@ -0,0 +1 @@
|
|||
\v 21 Í Daniel nùnə̀ əfíɔ̀ bə́: Ǝfíɔ̀, nɔ̀n agbə tɛ̀gbɛɛ̀ɛ̀. \v 22 Tiŋun Mawu dɔ́ yé dɔ̀là í và də̀gànu nə́ jàŋ́tà wò, í wòŋ̀ wɔé ə̀nù bàɖà ɖə kídé ŋ́ o, ɖòbə́ nyiŋ̀un wɔ nù vɔn ɖəkɛn o, í lə́ wòŋtà gbɔ̀a nyiŋun wɔ̀ nù bàɖà ɖə o.
|
|
@ -0,0 +1 @@
|
|||
\v 23 Ayətɛ́ əfíɔ a, ínù bə́ wòa ɖə̀ Daniel dò lə̀ ədoamə. Kə̀wò ɖə́dò à, abí ɖəkɛn ŋ̀lə̀ gotò nə́ o, ɖóbə́ əkándə́ yé Mawu jí.
|
|
@ -0,0 +1 @@
|
|||
\v 24 Ǝfíɔ ɖəgbə̀ bə́ wóá kprɔɔ amə kə kpa ənyɔn də́ Daniel ŋùan, wò víwo, kídé wò síwò nə́ wóa cɔ̀ wò də jaŋ́tawo déamə kəkə́ wàɖó ədòà mə an, jaŋ́tàwo vùvù wò, í gban wò nùwò səə́. \v 25 Ŋ̀nanŋ̀gbə́ a, Darius fiɔ̀ ŋrɔ́n nù nə́ dùkɔ̀wò, əgbə vovo tɔ̀wò kə̀lə̀ anyìgbanji à wò seé, bə́ ŋ́tífafa nə̀ aməsiamə!
|
|
@ -0,0 +1 @@
|
|||
\v 26 Í ɖəgbə̀ bə́ aməsiamə kə̀lə̀ tiŋun dume wòà vɔ̀nvɔ̀n, í kpɔ́ Daniel yé Mawu a sí ɖòbə̀ ənỳ Mawu agbəagbə, í lɛ́ kə̀kə̀ í sə̀ ɖaàà: yé fiɔ̀ɖuxo ŋ̀kaà gban o, í yé cɛ́ kpàkpà lɛ́ kə̀kə̀ sə̀ yi nùwùwù. \v 27 Yé í tùnə̀kà amə, í xɔ̀nə́ nan amə í wɔ̀nə̀ nùkùnù desí wó lə̀ jiŋkóri kidé anyìgbanji. Yé í xɔ̀nə́ Daniel lə́ jaŋtà wò dòmə̀.
|
|
@ -0,0 +1 @@
|
|||
\v 28 Daniel rikə lə̀ Darius kídé Cyrus, Perse wò fíɔɖuxòa mə.
|
|
@ -0,0 +1 @@
|
|||
Ǝta 6
|
Some files were not shown because too many files have changed in this diff Show More
Loading…
Reference in New Issue